To, že člověk něco zdědí, nemusí automaticky znamenat, že pozůstalý, který se stal dědicem podle notářsky ověřené závěti, případně je neopominutelným dědicem ze zákona, má štěstí. Dědidit se totiž mohou nejen obrovské majetky, ale také ještě větší dluhy.
Co je dědictví podle zákona
Dědické právo, které je upraveno dle Ústavy České republiky Občanským zákoníkenm, je založeno na několika hlavních zásadách. Dědictví nabývá vždy až smrtí zůstavitele, to znamená toho, kdo je vlastníkem obsahu, který je předmětem dědictví. V případě, že zanechá zůstavitel závěť a ta je posléze shledána jako pravá a notářsky ověřená, klade se největší důraz právě na tyto poslední slova zůstavitele.
Pokud však závěť sepsána není, postupuje se podle dědického zákona. V obou případech je však důležité, aby nebyli – a to i v případě existence závěti – opomenuti tzv. neopominutelní dědici. V takovém případě se pak využívá kombinace dědického práva a závěti.
Dědic má právo dědictví odmítnout, v takovém případě se musí dále postupovat podle posloupnosti vymezené dědickým právem. V případě, že by nastala situace, že by dědictví nenabyl žádný dědic, připadne toto dědictví státu, jako tzv. odúmrť.
Nabytí dědictví a jeho vypořádání potvrzuje soud a vždy se vede civilní soudní řízení.
Jak se dědí
Neopominutelný dědic
Velmi důležitým pojmem v oblasti dědického práva je tzv. neopominutelný dědic. Jedná se osobu (příp. osoby), která je zákonem určena jako dědic. Neopominutelným dědicem jsou vždy osoby nejblíže příbuzné, to znamená manžel, manželka, vlastní děti a případně rodiče nebo vnoučata. Jenže ne všichni mají podle zákona nárok na podíl z dědictví. Žijí-li děti zůstavitele, vnoučata nemají dědický nárok apod.
Tento dědic má ze zákona nárok na dědictví i v případě, že by nebyl v závěti uveden. Svůj nárok ztrácí v případě vydědění, tzv. zůstavitelem zbaven dědictví.
Jak dědí děti, potomci
To se liší v případech, kdy je dítě zletilé a kdy není. Ti menší, nezletilí, dostanou je tolik, kolik by dědili ze zákona. Zletilé dítě pak musí dostat alespoň polovinu ze zákonem daného dědického podílu pro tuto konkrétní osobu. Stručně řečeno – pokud závěť odporuje tomuto zákonnému pravidlu, je považována za neplatnou.
Jak psát závěť?
Chcete-li napsat závěť, netřeba znát jistá fakta, aby mohla být vaše přání splněna. Jednoduchým trikem se dá docílit toho, aby dědili jen určití dědicové. Stačí jen všechny nepohodlné dědice velmi jednoduše vydědit.
Jak vydědit?
I v případě vydědění existují jistá pravidla, která stanovuje Ústava společně se zákony a právy.Vydědit někoho, to není jen tak. V některých případech je tak možné učinit pouze z důvodů, které zůstaviteli ukládá Občanský zákoník. Na vydědění existuje speciální formulář, v kterém je uveden důvod vydědění. Důvodem k vydědění tak bývá nejčastěji neposkytnutí potřebné pomoci v nemoci, ve stáří či jiných závažných případech a to v rámci dobrých mravů. Jednoduše řečeno se jedná o to, že potomek nechal rodiče žít samotného, nejezdil za ním a ani v případě nutnosti mu nebyl schopen pomoci. Zůstavitel se tak musel spolehnout na pomoc cizích lidí, což pro něj mohlo být až zahanbující.
A další důvody proč vydědit
Vydědění lze provést také na základě toho, že potomek neprojevoval o rodiče žádný zájem. Tento důvod je velmi podobný důvodu předchozímu. Dost často dochází k vydědění také v případě, kdy dítě spáchá nějaký trestný čin a je navíc odsouzeno k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. A asi nejčastějším důvodem k vydědění je případ, k potomek žije nezřízených životem. Obyvkle se jedná o případy, kdy potomek holduje alkoholu, drogám, hraje hazardní a když podobným utrácí své finanční prostředky.
Neplatná závěť
V případě, že nejste vyděděnou osobou, patříte mezi neopominutelné dědice a v závěti přesto nenajdete své jméno, tak v takovém případě by závěť měla být označena za neplatnou. Pokud se tak nestalo, je možné ji v tomto ohledu napadnout.
Odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitele
V případě, že měl zůstavitel dluhy, vyplácí se tyto pouze z přiznaného majetku uvedeného zůstavitelem. A to nemusí být v plné výši. Pokud na tuto skutečnost věřitelé přijdou a před soudem se ukáže, že je toto tvrzení oprávněné, je nutné aby dědicové dluhy zůstavitele vyplatili v plné výši, bez závislosti na výši dědictví.
Zřeknutí se dědického práva
Dnešní právní úprava nepřipouští možnost zřeknutí se dědického práva v dědictví. Dědictví se dá pouze přijmout nebo odmítnout, případně může být zřeknutí provedeno pomocí smlouvy ještě za života zůstavitele. Tato situace nastává například v případech, kdy chce zůstavitel jednomu svému dítěti věnovat pozemek a dalším nic. Protože ale chce všechny podělit rovnocenným dílem, sepíše s obdarovaným dítětem smlouvu, kde se dotyčný zřekne svého dědického práva,
Dědická smlouva
Dědická smlouva nerovná se závěť. Rozdíl je velmi zřejmý. Závěť totiž sepisuje zůstavitel před svou smrtí . aniž by se na ní kdokoliv z dědiců jakkoliv podílel. Všechno je jen na jeho rozhodnutí. Dědická smlouva vzniká součinností dvou stran. Na straně jedné je to zůstavitel, na straně druhé osoba, která po smrti zůstavitele získá jistý majetek. Nejčastěji se s dědickou smlouvou můžeme setkat v případech, kdy jsou např. manželé obyvateli nemovitosti, kterou vlastní jeden z nich. Nestává se to tak často, ale může tento stav nastat. Pakliže osoba, která nemovitost vlastní chce tuto zachovat pouze jako majetek svého zákonného partnera, sepíší spolu dědickou smlouvu. Tato nemovitost pak nebude součástí dědického řízení.