16.10. 2013 • 
V dnešní době už samotný pojem „nemocenská“ ve většině z nás vyvolá prudkou reakci. Každý si jistě rád občas odpočine od běžného pracovního procesu, nicméně určitě ne z důvodu nemoci, kde první tři dny bude doma i bez nároku na mzdu. Pokusíme si nyní probrat nemocenskou po finanční stránce a objasnit si, na co všechno v této situaci vlastně máte nárok. Budeme se zabývat pouze klasickou nemocenskou, kde pracovník náhle onemocní, nikoli např. ošetřovným, peněžitou pomocí apod. Začneme základní definicí, co se nemocenskou vlastně rozumí.
Správný název je „nemocenské“, tedy neutrum. Náš český jazyk si bohužel pojem oblíbil ve femininním tvaru „nemocenská“, který se nejčastěji používá, není však gramatický správný.
Jste-li zaměstnanec a váš osobní lékař vám konstatoval dočasnou pracovní neschopnost, nárok na nemocenské vám vzniká 22. kalendářní den. Tento nárok poté trvá až do konce pracovní neschopnosti. Je zde však horní limit a to je maximálně 380 kalendářních dní od vzniku vaší pracovní neschopnosti.
A na co máte tedy nárok prvních 21 dní od onemocnění?. Po tuto je vám povinen váš zaměstnavatel vyplácet mzdu. Samozřejmě v případě, že máte pracovní smlouvu a je od vás odváděno zdravotní pojištění. Stanovenou částku mzdy vám však zaměstnavatel začne vyplácet až od čtvrtého dne a počátku pracovní neschopnosti. Dávky nemocenské následují až po 21 dnech a ty vám poté vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení. Plátcem je stát a zdrojem jsou pravidelné příjmy z pojistného.
Nyní si přiblížíme výpočet konkrétního nemocenského, ke kterému slouží vzorec. Základem pro stanovení dávky je denní vyměřovací základ. Za rozhodné období se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci vydělí počtem kalendářních dní, které do tohoto období spadají. Tento základ je ale dále redukován, a to třemi možnými způsoby.
Redukční hranice jsou vyhlášeny Ministerstvem financí a sociálních věcí ve Sdělení ve Sbírce zákonů a to vždy na počátku kalendářního roku. V letošním roce činí první hranice redukčního výměru 863kč, druhá hranice 1295kč a třetí hranice je stanovena částkou 2589kč.
Následně se provede redukce dávky a to následujícím postupem. Do první redukční hranice se započte 90% denního vyměřovacího základu. 60% se započte z části denního základu mezi první a druhou redukční hranící a z části denního vyměřovacího základu, který spadne mezi druhou a třetí hranici se do výše nemocenské započte již jen 30%. Je-li váš vyměřovací základ vyšší než částka udávaná třetí redukční hranicí, procentuálně se k tomuto již nepřihlíží.
Od 22. kalendářního dne od počátku pracovní neschopnosti je vám vyplácena dávka nemocenského pojištění, která činí přesně 60% z denního vyměřovacího základu.
Nicméně prvním krokem k získání dávek nemocenského je, abyste svému zaměstnavateli doručili žádost o vyplácení nemocenské. Tuto žádost zpravidla obdržíte od svého obvodního, případně specializovaného lékaře. Váš zaměstnavatel je poté k ní povinen doplnit nezbytné formuláře a podklady, které jsou potřebné ke stanovení nároku a výše dávky a vše předat místní okresní správě sociálního zabezpečení. Nedílnou součástí celé složky je rovněž zákonem stanovený tiskopis, jež vydává Česká správa sociálního zabezpečení. Tuto přílohu můžete také nalézt a volně si stáhnout z internetových stránek. V tomto formuláři zaměstnavatel uvede vaše započitatelné příjmy za rozhodné období a rovněž počet nezapočitatelných dní. Následně úřad vypočte výši nemocenské dávky pro zaměstnance.
Výše uvedené instrukce uvádějí v kostce vše, co byste měli o nemocenském vědět. Máte-li již s jeho vyplácením zkušenost, mohl vám článek posloužit pouze k upřesnění nesrovnalostí. V případě, že vás první nemocenská teprve čeká, jistě tyto informace využijete. Přeji všem hodně zdraví a také aby je tento pojem v budoucnu nejlépe vůbec řešit nemuseli.
