02.03. 2013 • 
V oblasti financí se neustále objevují novinky, o kterých je jistě dobré vědět a mít přehled. S blížícím se koncem kalendářního roku se přibližuje také termín pro zcela první zúčtování tzv. solidární daně. Novinkou je, že ti poplatníci, kterých se solidární zvýšení daně dotklo, nemohou tentokrát požádat o roční zúčtování svého zaměstnavatele, ale musejí si daňové přiznání podat sami. Tato daň byla zavedena od počátku roku 2013, nicméně teprve po roce nastal čas pro její první zahrnutí do daňových přiznání.
Tato tzv. milionářská daň se týká jak zaměstnanců, tak podnikatelů a je závislá na výši příjmů. V případě, že budete povinni ji kdykoli během roku odvést, budete si muset následně daňové přiznání podat a to sami. A tak je jistě užitečné se předem informovat již o správném postupu zdanění s touto daní. Patříte-li mezi ty, kteří o této novince ještě mnoho neslyšeli, pokusíme se vám ji nyní přiblížit.
Solidární daň – od roku 2013
V souvislosti se snižováním schodku státního rozpočtu byl v minulosti přijat také tzv. daňový balíček, se kterým se do zákona dostalo také zmiňované solidární zvýšení daně z příjmů. Změna je platná od zavedení pro tři příští zdaňovací období, to znamená, že naposled bude využita pro rok 2015. Její výše je zákonem stanovena na 7%, ale nepočítá se jako součet základní daně, která tvoří 15% a dalších 7% daně solidární. Výpočet je prováděn poněkud jiným a složitějším způsobem.
K základu pro výpočet solidární daně se dostaneme, vznikne-li nám kladný rozdíl mezi příjmy (příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků a příjmy z podnikání a jiné výdělečné činnosti) a 48násobkem průměrného platu. Z toho plyne, že tato daň se netýká příjmů z pronájmů dle paragrafu 9 a kapitálových příjmů. Co se týče průměrného platu, ten byl stanoven za daný kalendářní rok a další dva roky jemu předcházející, to znamená, že např. pro rok 2013 se vychází ze statistických údajů od roku 2011, kdy byla výše průměrné mzdy 25 093Kč. Výpočet nám tedy říká, že dosáhnou-li příjmy poplatníka nad 1 242 432Kč, je povinen odvést solidární daň. Samozřejmě si může navíc uplatnit klasické daňové slevy a zvýhodnění. Tento nový princip výpočet daní je následně upraven také v daňovém přiznání.
Podnikatelé, jejichž vyměřovací základ je vyšší než zmiňovaný 48násobek průměrného platu, budou muset novým výpočtem pracovat poprvé v daňovém přiznání za rok 2013. Co se týče zaměstnanců, tak tam je solidární daň zahrnuta již ve výpočtu jejich měsíčního platu. Záloha na tuto daň se vypočte z kladného rozdílu mezi příjmy, které jsou zahrnovány do základu daně a čtyřnásobkem průměrné mzdy. Její výše pak činí 7% z takto získaného čísla. Co se týče příjmu, posuzuje se ten hrubý, nezvýšený o zdravotní a sociální pojištění, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel, to znamená, že se nepoužívá výše super hrubé mzdy. Započítávají se úplně všechny zdanitelné příjmy. Zákon dále stanoví, že zvedne-li se zaměstnanci alespoň jednou během roku měsíční záloha daně o solidární zvýšení, nemůže následně požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně, ale je povinen si daňové přiznání podat sám.
Solidární daň u zaměstnanců
V praxi se v souvislosti se zavedením solidární daně setkáme hned s několika možnostmi zdanění s odlišným postupem. První z nich je situace, kde u zaměstnance jeho součet všech ročních příjmů od všech zaměstnavatelů nepřesáhne stanovený 48násobek průměrného platu a ani mu nebyla v průběhu roku v žádném měsíci záloha daně navýšena o solidární zvýšení. Zde může zaměstnanec požádat o roční zúčtování daně, samozřejmě za předpokladu splnění ostatních zákonem stanovených podmínek.
Dalším možností je, že sice roční součet všech příjmů ze zaměstnaneckého poměru, ať už od jednoho či více zaměstnavatelů sice nepřesáhne 48násobek průměrného platu, ale v některém z měsíců z daného roku byla záloha navýšena o solidární zvýšení daně. V tomto případě je zaměstnanec povinen si podat sám daňové přiznání.
Do třetice se můžeme setkat se situací, kdy součet všech příjmů buďto posupně, nebo souběžně překročí stanovený 48násobek průměrného platu. Zde si zaměstnanec opět musí daňové přiznání podat sám.
Čtvrtou situací je možnost, kde sice součet příjmů zaměstnance ze zaměstnání 48násobek průměrného platu nepřesáhne, ale poplatník má další zdanitelné příjmy, které jsou vyšší než 6tis Kč. V tom případě je opět povinen daňové přiznání podávat sám.
V případě, že součet příjmů z podnikání, zaměstnání a jiné výdělečné činnosti přesáhne zmiňovaný 48násobek průměrného platu, bude vždy součástí výpočtu výše daně také její solidární navýšení.
